Kraniosakrální terapie (KST)
řeší široké spektrum zdravotních obtíží,
které jsou obvykle spojeny s bolestmi a dysfunkcemi
různých orgánů. Umožňuje pocítit hlubokou relaxaci,
úlevu od stresu vzniklého z jakýchkoliv příčin
a posiluje životní energii a vitalitu.
KST je úzce spjata se systémem endokrinním, pohybovým, oběhovým, lymfatickým a respiračním. Pokud cirkulace mozkomíšního moku neprobíhá harmonicky, dochází tím k negativnímu ovlivňování jak nervového systému, tak i celého našeho organismu. Při KST terapeut velmi jemnými dotyky nachází a odstraňuje blokády v kraniosakrálním systému, které způsobují obtíže nejrůznějšího charakteru. Zlepšuje se funkce mozku a míchy, uvolňuje se pánevní dno, kostrč, bránice a fascie v celém těle.
MUDr.Simona Němcová, RDMS, RVT, promovala na Fakultě všeobecného lékařsví Karlovy Univerzity v Praze 1987.
V roce 1993 se přestěhovala do USA, kde se zapojila do základního výzkumu na Mayo Clinic v Rochesteru, MN, později pracovala jako sonolog ve výzkumném týmu na Universitě v Pittsburghu, PA. Nyní se zabývá sonografií, kraniosakrální a viscerální terapií. Je členkou týmu Inspirty.
Vše, co chcete vědět o kraniosakrální terapii…. Odpovídá MUDr. Simona Němcová,
která metodu studovala v Čechách i v USA.
Pro koho se KST hodí?
Pro kohokoli, kdo se cítí připraven a otevřen jiným možnostem než nabízí klasická medicína.
V současném nastavení společnosti k nám často přichází klienti jako k poslední instanci, s problémy, které nešlo vyřešit klasickým medicínským přistupem. Jsem velmi potěšena, když je možno dosahnout citelné úlevy.
S jakými nemocemi, problémy máte nejlepší výsledky?
Spektrum je velice široké a obtížně definovatelné, od různých poruch pohybového aparátu po autismus. Vděčně se pracuje s malými dětmi s KISS syndromem. Poměrně snadno řešitelné jsou nejasné tlaky v oblasti hlavy a obličeje, projevující se jako např. pocit ucpaného nosu, bolest zubu, bolest čelistního kloubu, tlak v oblasti jazylky a podobné. Bolesti zad a pánve jsou většinou komplikovanější, často navazují právě na poruchy na lebce.
Využíváte při KST a při Image terapii i svou původní lékařskou odbornost?
Ano, přemýšlím o tom z experimentálního hlediska. Proč cítím, nebo vnímám, to co vnímám? Je tam přetlak? Je tam fasciální tlak? Je tam blok v tom místě, který nepropouští tok iontů? Je to o frekvencích, vibracích. Tam, kde je v těle stagnace, tam neprochází energie.
Chirurgická i výzkumná zkušenost je nápomocná, sonografické vyšetření je přínosné, kompletní vidění anatomie v pohybu je bonus navíc.
Jak dlouho jste se metodě KST učila?
Pochopit princip je okamžik patřičné konstelace, umění jej používat v praxi je cesta nekonečná.
Jak byste KST nejlépe popsala z hlediska vaší zkušenosti? O čem to je?
O vibracích a jejich vnímání, které je přístupné každému. Cílem metody je pak dosáhnout v těle co největší harmonie, zprůchodnění a přenastavení všeho. Cílem je zbavit se bloků, které brání plynulému toku energie. Tím, že se jich zbavíme, pustíme se toho, s čím jsme žili celý svůj dosavadní život… Tím pádem dojde je změně vnímání sebe sama a také dojde k přenastavení vnitřního pocitu.
Jak rychle se dostaví výsledky?
Ihned, ale jen v určité oblasti nebo rovině. Váš ’jehlan’ se rozplynul a s ním i ten pocit. To bylo v jedné rovině. Pak jsem sledovala kraniosakrální rytmus a došlo k jeho vyladění. To otevřelo další potřebu věnovat se lebce. Pokud je problém komplikovaný, což je častější alternativa, naslouchám jednotlivým potížím podle momentálního významu. Jak víte sama, tyto priority se mohou měnit.
Kolik terapií je průměrně potřeba?
To je velice individuální. U vnímavé paní s bolestí zubu a bez zjevné dentální patologie, která je schopna imaginace vnitřních pocitů, stačí 1-2 hodiny. Někteří klienti s chronickými chorobami docházejí na pravidelnou péči častěji a dlouhodobě. Děti, které potřebují napomoci v období fyzického i mentálního růstu, se mohou přizpůsobit rychleji a měnící se situaci zvládnout. V Inspiritě často volíme kombinaci terapií od akupunktury přes masáže a cvičení po prychosomatiku. Někdy dokonce na pacienta působí dva terapeuti současně.
Jak dlouho vydrží efekt terapie?
Harmonizace kraniosakrálního rytmu je ve většině případů trvalá. Lidské tělo je velice přizpůsobivé. Je ale vystaveno mnoha vlivům, které působí nepřetržitě na jeho rovnováhu. To je ostatně univerzální princip neustálé změny. Takže doba trvání terapie se všeobecně nedá vyjádřit.
Jak často je třeba docházet?
KST působí na energetické úrovni a je, v ideálním případě, terapií preventivní, tedy ještě v době nerozvinutých patologických změn. Obvykle se ale setkávám se 4-6 častějšími návštěvami na začátku, na ně pak naváží občasná sezení ke zklidnění nebo příležitostná k řešení dalších potíží.
Vyzkoušela jsem metodu kraniosakrální terapie. O co jde? Jak to probíhá? Pokusím se popsat něco, co se slovy vyjádřit moc dobře nedá. Lépe to pochopíte, když zavřete oči a otevřete mysl.
MUDr. Simona Němcová se zabývala cévní chirurgií, základním výzkumem a diagnostickým ultrazvukem, kde vyhodnocovala sonografické snímky. Před lety se začala věnovat kraniosakrální terapii, k níž postupně přidala terapii obrazem a další metody. Je to pro mě uklidňující spojení. Vím, že nejdu k žádné čarodějnici, ale k lékařce, která kombinuje své znalosti klasické medicíny se vším, co může nabídnout moderní energetické léčení. A přesně tak to Simona vnímá: „Jde o komplementární metodu, která má jasně dané postupy a metodiku a může velice dobře doplnit západní medicínu.“
„Jehlan, který směřuje vzhůru. Vyrůstá z pánevní oblasti. Dole je temný, skoro černý, směrem vzhůru barva bledne, mění se, vypadá, jako by byl skleněný. Nebo ještě lépe – je to led. Ledový jehlan, vidíte ho tam taky?“ ptá se mě Simona. Jednu ruku mi zasunula pod bedra a druhou drží na břiše. Cítím mírné teplo, které vychází z jejích rukou, a snažím se vizualizovat si představu, kterou mi předestřela. Daří se mi to, a tak můžeme pokračovat. Simona mi nyní navrhuje, abych ten ledový jehlan zkusila nechat roztát a abych do jeho zbytků poslala s nádechem krásné svěží světlo, mořský vzduch a pocit, který máme, když svítí ranní slunce na pláži. Po chvíli se černá louže, které zbyla z jehlanu, začíná měnit, postupně ztrácí barvu, bledne, mírně se pohybuje a s každým dalším pohybem vypadá čistší a čistší, až je z ní voda. Zářivá, průzračná voda. Do té se znovu a velmi hluboce nadechuju, s výdechem se očišťuju od všeho, co ve svém těle nechci, co tam nepatří. Simona mi vysvětluje, že černý jehlan v mém podbřišku pravděpodobně vznikl v souvislosti s nějakým velkým traumatem z dětství, které si nesu do dospělosti. Pocity, obavy, které jsem jako dítě neuměla a ani nemohla zvládnout jsem kamsi zasunula, abych vůbec mohla existovat. Ony ale nezmizely, jen na sebe vzaly tuhle podobu a nenápadně ovlivňovaly moje fyzické tělo, ale i celý můj život.
První část léčení nazývá Simona imaginárně-symbolické, slouží ke zvědomění určité části podvědomí. Následuje fyzická část terapie. O svých bolestech bederní páteře Simoně ani nemusím říkat, sama se mě na ně zeptá. Bolesti beder prý mohou mít souvislost se spánkovými kostmi. O tom slyším poprvé. Jelikož se ale bolavá bedra snažím vyřešit už několik let všemi možnými způsoby, jsem připravena udělat vše, co navrhne. Začínáme tím, že se jemně dotýká mých holení, nohy se postupně uvolňují a špičky padají ke stranám. Je to velmi zvláštní pocit, jako by moje tělo podléhalo Simoniným impulzům – impulzům, které ale nejsou ani verbální, ani mechanické. Tlak, který vyvíjí na moje tělo, je tak jemný, jako by se mě dotýkal motýl. Přesto cítím, jak svaly povolují. Simona mi vysvětluje, že jde o podvědomou reakci těla navazující na právě dokončenou první část terapie, při které jsme usměrnily toky energie v těle, případně se zbavily bloků, které toku energie bránily. Levá kyčel se uvolní – pravá se však ani nehne. Simona popisuje, jak ji při dotyku pálí ruka, a připustí, že na tento můj problém jedno sezení nestačí. Budu muset přijít znovu. Připadá mi logické, že to nepůjde hned, jestliže máme tělo zbavit traumat, která jsou v podbřišku či bedrech zabetonovaná několik let.
Na závěr přichází na řadu lebka. Lehám si a pokládám hlavu do terapeutčiných dlaní. Cítím její prsty na šíji a uvědomuju si, jak pohodlně se mi leží, jak odpočatě si připadám. Simona pozná, že energie mým tělem neproudí rovnoměrně, celá levá strana stagnuje.
Pozorně zkoumá můj kraniosakrální rytmus. Zjednodušeně řečeno se jedná o pomalé vlnění, oscilační rytmy těla, tvorbu a resorpci mozkomíšního moku a tekutin v páteřním kanálu – čili od lebky (cranium) po křížovou kost (sacrum), jak napovídá i název této metody.
Nyní se dostávám do momentu, který Simona nazývá klidový bod. V něm jsme prý nejvíc napojeni na sebe i na vesmír. Terapeut, který se jemně dotýká vašich lebečních kostí, má v tu chvíli pocit, jako by se tok mozkomíšního moku zastavil, i když se ve skutečnosti pohybuje neustále. Simona má pro tento bod přirovnání, kterému rozumíme všichni: jako když resetujeme počítač, který se pak znovu nahodí, programy se obnoví… Já ho vnímám jako okamžik hluboké relaxace, ve kterém se cítím velmi příjemně a který se mi skoro nechce opouštět. Jelikož jsem Simoně na začátku prozradila, že momentálně řeším novou pracovní nabídku, poradí mi, abych právě teď vyslala otázku vzhůru. Můžu si prý být jistá, že na ni svou odpověď dostanu. Také můžu svému podvědomí sdělit, co přesně chci. „Jasně a stručně,“ říká Simona. Jestli jste někdy uvažovali nad silou záměru, tak to je ono. Záměr.
Tím pro dnešek končíme a mně je líto, že to bylo tak krátké. „Nevyděsila jsem vás?“ ptá se Simona, která má zkušenost, že ne všichni klienti jsou schopni a ochotni se otevřít. Celý zážitek terapie je prý velmi individuální a ne vždy jsou symbolické obrazy tak výpravné, jako byly v mém případě. Někteří klienti nechtějí nebo si nedokážou představy v mysli vizualizovat. Jsou prostě lidé, kterým tahle metoda nevyhovuje. Já osobně jsem ale nadšená.
Terapii jsem během psaní tohoto článku vyzkoušela několikrát. Nejprve spíše ze zvědavosti, žádný vážný zdravotní problém mě tehdy netrápil. Pak jsem se ale zranila na vodních lyžích a vyhřezla mi ploténka. Vyzkoušela jsem si, byť nechtěně, jak výrazně může tahle terapie ulevit při akutních potížích a bolestech. Osobně se mi nejvíc líbí, jak je tahle metoda jemná. Nikdo a nic vás nikam netlačí. Nic nebolí. Jako by vše probíhalo způsobem, kterým (zatím) nejsme zvyklí pracovat, který si možná bojíme připustit. Pokud si připustíme, že nemusíme rozumět úplně všemu, pokud si dovolíme věřit svým pocitům, budeme u Simony ve správných rukách. Doslova.
Autor: Michaela Kramářová
